Káva

O KÁVĚ

 
Pojďme si povědět něco o kávě jako takové... Že se spolu s vodou a čajem řadí mezi celosvětově nejžádanější nápoje ví téměř každý. My si, ale dnes povíme několik vět o kávě jako takové, historii a způsobu pěstování.

Začněme kávovníkem. Jedná se o keř rostoucí v subtropickém až tropickém podnebí  Je pěstován v Asii, Jižní a Střední Americe, v Africe, Arabském poloostrově a Indonésii, především v hornatých krajinách. Zde se keříky kávovníku předpěstují v bavlněných obalech do výšky cca 30 - 50cm. Teprve poté jsou vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých, hlinitých pískách. Vyžaduje teplé a vlhké podnebí se stálými teplotami mezi 18-22 °C. Teplota je velice důležitá, neboť při nízkých hodnotách kolem 0°C keře neplodí a hynou. Vzrůst a plodnost kávových keřů / stromů je závislý na jejich druhu a pěstební oblasti. V zásadě je dělíme na 2 druhy.

1. Arabica: Dorůstá zpravidla výšky kolem 3 metrů a její plodnost kávových zrn bývá teprve po 3 letech od jejího vysazení. Maximální plodnosti pak dosahuje od 6 let stáří po dobu 25-35 let. Tento druh kávy je vyhlášen svojí výjimečnou kvalitou, chutí a nižším obsahem kofeinu. Keř se většinou pěstuje ve výškách od 1000 m do 1800 metrů nad mořem.
2. Robusta: Dorůstá do velikosti až 10 metrů a první úrodu kávových zrn přináší již po 2 letech od jejího vysazení. Výhodou tohoto druhu je mnohonásobně vyšší odolnost proti nízkým teplotám, chorobám a infekcím, které jsou typické pro kávovníky. Tento druh je možné pěstovat v nadmořské výšce od 500 do 900 metrů nad mořem. Robusta má také vyšší obsahu kofeinu než Arabica.
 

Pěstování kávovníku

Plod kávovníku
 

Věděli jste, že plod kávovníku je považován za ovoce? Ve zralé fázi dokonce připomíná barvou a tvarem třešňové plody. Ty se skládají z povrchové kožovité slupky, nasládlé šťavnaté dužniny a pergamenovité slupky, obalující dvě kávová zrna (semena). Někdy se vyvine pouze jedno zrno vejčitého tvaru (perlová káva), které se však kvalitou neliší od ostatních. Zrání probíha opět podle druhu. Arabica má dobu zrání 6-9 měsíců, naproti tomu Robusta 9-11 měsíců. Během zrání mění plody svoji barvu. Zpočátku jsou plody zelené, následně žloutnou a vybarvují se až do sytě červené/ červeno fialové - v této fázi je plod ideálně zralý pro sklizeň.

Sklizeň probíhá dvěma způsoby: ručně, ale také strojově. Ruční způsob probíhá v několika vlnách selektivním způsobem - sběrač vybírá pouze zralé plody. Strojový způsob je finančně méně nákladný, avšak bývá sklizeno také mnoho nezralých plodů. Navíc jsou keře díky strojovému způsobu často poškozovány. Cílem dalšího zpracování je odstranit obaly plodu (skořápku, dužninu, pergamenové slupky) a získat čistá kávová zrna. To se děje suchým či mokrým způsobem. Následně jsou ten samý den po sběru plody zpracovány buď suchou nebo mokrou cestou. Suché zpracování je finančně méně nákladné ovšem s nižší jakkostí výsledné práce. Mokrá cesta je ke kávovému zrnu šetrnější a zároveň je lépe zbaveno veškerých nečistot, tedy stoupá i jeho kvalita. Po zpracování a zbavení plodu od slupky/obalu je potřeba kávová zrna zbavit vlhkosti na hodnotu 11%, tak aby ji bylo možné skladovat a expedovat k dalšímu zpracování. Před expedováním se kávová zrna zbavují poslední vrstvy obalu - tzv. pergamenu.

Usušená - nepražená kávová zrna pak cestují často až tisíce kilometrů po celém světě ke konečnému zpracování v pražírnách. Ty následně prodávají kávu koncovým spotřebitelům nebo do gastronomických provozů.
 

Historie kávy
 

Ačkoliv se tradují nejrůznější pověsti a legendy, pravlastí kávy se v současné době přisuzuje Etiopii (provincie Kaffa) kde se stále vyskytují divoce rostoucí keře kávovníku. Odtud byl pravděpodobně kávovník přenesen koncem 13. a 14. století válečníky při vojenských taženích do Jemenu. Některé legendy tradují, že káva byla pěstována nejdříve právě v Jemenu a to sice v 5. století n.l. , jiné legendy naopak tradují, že kávu a její povzbuzující účinky objevil habešský pastevec koz kolem roku 850 n.l. Ať to bylo jakkoliv, důležité období "zažila" káva a její konzumenti v 15. století. Toto období bylo zlomové neboť raketově vzrostl zájem o pití kávy v tehdejším "Orientu". Zde také vznikaly první kavárny. Stejně rychle jako stoupala obliba kávy v arabských zemích, začala nabírat oblíbenosti také v Evropě kolem 16. století. Nejprve se jednalo o velká přístavní města Evropy, avšak do konce 17.století se kavárny postupně objevily ve všech významných městech Evropy. První pražská kavárna dala vzniknout v roce 1714. Zde ji provozoval na Malé Straně arab Georgius Hatalah z Damašku. Ve stejném období, t.j. 17.-18. století, zažila káva také největší pěstitelský rozmach v oblasti Střední a Jižní Ameriky, především pak Brazílie, která je momentálně největším producentem kávy na světovém trhu.